|
|
Příprava ethyl 2-acetoxypropanoátu
Kučerová, Eliška ; Pospíšilová, Aneta (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou ethyl 2-acetoxypropionátu, jako potencionálního nepolárního biorozpouštědla. Zvolená příprava by měla poskytovat výtěžek v co největší shodě s teoretickým. K tomuto účelu byl zpracován teoretický přehled možných syntéz, kdy byl kladen důraz na syntézy vycházející z acetylace ethyl laktátu. Experimentální část práce potom detailněji zaměřuje na možnosti izolace ethyl 2-acetoxypropanoátu z reakční směsi. Izolace produktu byla ověřena metodou frakční destilace a extrakčním způsobem. U izolovaného produktu byly stanoveny základní fyzikální vlastnosti a změřeno spektrum pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transormací. Dále byla zkoumána hydrolytická stabilita ethyl 2-acetoxypropanoátu a provedena série kalorimetrických měření. Na základě těchto měření byl posouzen vliv reakční teploty na rychlost reakce a konverzi produktu a vliv přítomnosti katalyzátoru.
|
|
|
Vliv chemické modifikace na vybrané vlastnosti dřevěné pružiny
Novák, Filip
Tato diplomová práce se zabývá vlivem chemické modifikace na vlastnosti dřevěné pružiny. Pružina byla vyrobena z hranolku dřeva buku lesního (Fagus sylvatica, L.). Ohybový poměr byl zvolen v poměru 1:4 tloušťky ku poloměru (kružnice ohybu). Účinnost chemické modifikace anhydridem kyseliny octové byla měřena pomocí hmotnostního přírůstku (WPG) v procentech. Acetylace byla provedena s účinností 18 % WPG (při plné acetylaci 25 % WPG bylo pozorováno porušení ohýbaného prvku, především tlakovým namáháním). Vybrané vlastnosti pružiny byly hodnoceny ve čtyřech vlhkostních stavech (suché, v prostředí s 65 %, 85 % a 99 % rovnovážné vlhkosti vzduchu a 20 °C). Vliv acetylace na mechanické vlastnosti byl prokázán. Ve vlhkých podmínkách prokázaly acetylované vzorky vyšší smykový modul pružnosti a vyšší tuhost pružiny. V suchých podmínkách prokázaly acetylované vzorky nižší smykový modul pružnosti a nižší tuhost pružiny. Vliv acetylace na rozměrovou stabilitu byl prokázán. Acetylované vzorky prokázaly snížení rovnovážné vlhkosti dřeva o polovinu (46-56 %) v porovnání s referenčními vzorky. Acetylované vzorky prokázaly snížení bobtnání o polovinu u radiálního (41-56 %) a o polovinu u tangenciálního (46-59 %). Bylo pozorováno stejnoměrnější bobtnání (poměr radiálního a tangenciálního bobtnání) acetylovaných vzorků. Vliv acetylace na stabilizaci tvaru byl prokázán. Tvarová stabilita acetylované pružiny byla hodnocena změnou průměru pružiny v různých vlhkostních stavech. Se stoupající vlhkostí bylo pozorováno zvětšení průměru acetylované pružiny (5-16 %) a zvětšení průměru referenční pružiny (10-40 %). Redukce rozměrových změn průměru byla pozorována (57-75 %).
|
|
|
Stanovení koeficientů tepelné vodivosti modifikovaného dřeva buku
Stárek, Šimon
Bakalářská práce je věnována vlivu vybraných modifikací dřeva na jeho tepelné vlastnosti. Pro experimentální část práce bylo použito dřevo buku lesního (Fagus sylvatica L.), které bylo modifikováno pomocí acetylace (anhydridem kyseliny octové) a tepelné modifikace při teplotách 200 a 220 ˚C. Byly změřeny hodnoty koeficientu tepelné vodivosti, měrné tepelné kapacity a tepelné difuzivity za použití přístroje Thermophysical Tester RTB. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a porovnána s dostupnou literaturou. Oproti referenčním vzorkům byl u vzorků tepelně modifikovaných při 200 ˚C zaznamenán pokles tepelné vodivosti v průměru o 3 %. U tepelné modifikace při 220 ˚C došlo díky výraznějšímu poklesu hustoty ke většímu poklesu tepelné vodivosti, a to o více než 15 %. I přes to, že u acetylovaných vzorků docházelo naopak ke zvýšení hustoty dřeva, bylo dosaženo velmi podobných výsledků. Tento pokles tepelné vodivosti byl způsoben zejména odlišnými tepelnými vlastnostmi použité chemické látky při impregnačním procesu. Modifikované dřevo s těmito tepelnými vlastnostmi může najít uplatnění ve stavebnictví, kde je kladen důraz na dosažení co nejlepší energetické efektivity prvků vyrobených ze dřeva.
|
|
|
Vliv tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpazní vlastnosti dřeva
Imramovský, Pavel
Tato diplomová práce se zabývala tématem vlivu tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpanzní vlastnosti dřeva. Za tímto účelem byla provedena tepelná modifikace bukového dřeva v teplotách (180 °C, 200 °C, 220 °C) ve speciální upravené komoře Katres. Dále byla provedena chemická modifikace za použití anhydridu kyseliny octové. Jednotlivé vzorky bylo nutné nakrájet na plátky v radiálním a tangenciálním směru pomocí mikrotomu. Pro stanovení sorpčních a difuzních vlastností všech těchto bukových plátků společně s referenčním neupraveným, bylo využito zařízení na zkoumání dynamické sorpce par (DVS). Dále bylo stanoveno dynamické bobtnání u všech zkoumaných skupin v radiálním a tangenciálním směru. V rámci určení míry bobtnání byly měřeny velikosti vzorků pomocí posuvného měřítka v určených směrech před a po uplynutí doby 24 hodin ve vodě. Z měření vyplynulo, že difusní koeficient stoupal u vzorků, jež byly chemicky i tepelně modifikovány. Rovněž také vycházel vyšší difusní koeficient v radiálním směru než v tangenciálním, což odpovídá odborné literatuře. Z výsledků je patrné, že tepelně i chemicky upravené bukové dřevo odolávalo lépe vlhkosti než referenční neupravené. V rámci bobtnání hraje velkou roli směr, neboť měření v tangenciálním směru dosahují téměř dvojnásobných hodnot oproti radiálnímu. Byly zváženy možnosti využití modifikovaných dřev ve stavitelství i z pohledu zkoumaných vlastností. Statistika byla provedena v programu ANOVA.
|
|
|
Rozdíly v acetylaci histonů v normoxii a hypoxii
Čepek, Pavel ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Histony a jejich N a C konce podléhají kovalentním modifikacím, které regulují transkripci genů. Mezi histonové modifikace patří methylace, ubikvitinylace, SUMOylace, ADP- ribosylace, fosforylace, prolinová izomerace, deiminace a acetylace. Acetylace histonů je regulována histonacetyltransferasami (HATs) a histondeacetylasami (HDACs). Rovnováha mezi acetylací/deacetylací histonů ovlivňuje kompaktnost chromatinu a podílí se na regulaci genové exprese. U řady lidských nádorů je acetylační rovnováha porušena a může přispívat k rozvoji maligních onemocnění. Inhibitory histondeacetylas (HDACi) umožňují tuto porušenou acetylační rovnováhu vyrovnávat. Jeden z těchto inhibitorů je kyselina valproová (VPA), již používaná k léčbě epilepsie. V několika studiích bylo prokázáno, že VPA vykazuje protinádorové účinky. U nádorových neuroblastomových linií byla zaznamenána např. snížená exprese n-myc onkoproteinu, inhibice buněčného růstu či angiogeneze. Ačkoliv je přesný mechanizmus účinku VPA na nádorové buněčné linie stále nejasný, za jeden z důležitých protinádorových účinků je povážována hyperacetylace histonů H3 a H4. V této práci je ukázáno, že kyselina valproová zvyšuje acetylaci histonů H3 a H4 v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a SK-N-AS. Nejvyšší acetylace histonu H3 byla v hypoxii...
|
|
|
Preparation of organocatalysts derived from monosaccharides
Nekvinda, Jan ; Veselý, Jan (vedoucí práce) ; Trnka, Tomáš (oponent)
This bachelor thesis is focused on the synthesis of organocatalysts derived from monosaccharides, in particular D-glucose and D-glucosamine, with various protecting groups. Synthesis of various thiourea catalysts and the attempt to prepare new squaramide catalysts is described. ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na syntézu organokatalyzátorů odvozených od monosacharidů, zejména z D-glukózy a D-glukosaminu, s různými chránícími skupinami. Dále je popsána syntéza různých thiomočovinových katalyzátorů a pokus o přípravu katalyzátoru obsahující derivát kyseliny čtvercové.
|
|
|
The role of acetylation in the RNA recognition motif of SRSF5 protein
Icha, Jaroslav ; Staněk, David (vedoucí práce) ; Šenigl, Filip (oponent)
Acetylace je významná posttranslační modifikace, která byla nalezena u několika tisíc proteinů jak u eukaryot, tak u prokaryot. Globální proteomické studie odhalily, že acetylace reguluje mnoho procesů např. metabolizmus, genovou expresi, buněčný cyklus, stárnutí a mnohé další. V této práci jsem studoval roli acetylace sestřihového faktoru SRSF5 pomocí mutací v jeho acetylačním místě. Testoval jsem hypotézu, že acetylace ovlivňuje vazbu SRSF5 na RNA. V HeLa buňkách jsem exprimoval mutované proteiny SRSF5, jednak mutanta napodobujícího acetylovanou formu (Q) a také neacetylovatelného mutanta (R) a zjišťoval jsem jejich interakci s RNA pomocí RNA imunoprecipitace a také in vitro měřením fluorescenční anizotropie. Výsledky obou metod se shodly na tom, že oba mutanty interagují s RNA méně než přirozená forma proteinu a Q mutant se vázal na RNA slaběji než R mutant. Mutanty se naopak od přirozené formy SRSF5 nelišily v lokalizaci a dynamice v buňce. Rozdíly ve vazbě na RNA byly pravděpodobně překryty dalšími faktory, které ovlivňují chování SRSF5, nejspíše protein-proteinovými interakcemi. Mutantní SRSF5 také neměly dominantní efekt na sestřih alternativního EDB exonu fibronektinu. Získané výsledky poskytují nepřímý důkaz pro hypotézu, že acetylace má vliv na vazbu SRSF5 na RNA. Mutant napodobující acetylovanou...
|
|
|
The relationship between splicing and posttranslational modifications of chromatin in Saccharomyces cerevisiae
Kovaľová, Libuša ; Folk, Petr (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Protein Prp45, kvasinkový ortholog lidského transkripčního koregulátoru SNW1/SKIP, byl v literatuře doposud spojován pouze s regulací sestřihu pre-mRNA. Naše laboratoř odhalila, že protein Prp45 geneticky interaguje nejen s proteiny zahrnutými v sestřihu pre-mRNA, ale také s faktory důležitými pro elongaci transkripce a enzymy katalyzujícími chromatínové modifikace. Naše výsledky a rovněž i poznatky o lidském orthologovi SNW1/SKIP naznačují, že by Prp45 mohl sloužit jako regulátor propojující sestřih, transkripci a stav chromatínu u S. cerevisiae. Hlavním cílem diplomového projektu bylo zjistit, zda protein Prp45, který je nezbytný pro kotranskripční sestavování spliceozomu, ovlivňuje posttranslačné modifikace chromatínu na transkribovaných genech. Pomocí chromatinové imunoprecipitace nicméně nebyl potvrzen vliv mutace prp45(1-169) na profil trimethylace histonu H3 na lyzinu 4 a acetylace histonu H3 na lyzínech 9, 14 a 18 na lokusech transkripčně aktívních genů. Naším cílem také bylo průtokovou cytometrií analyzovat chování buněk synchronizovaných pomocí α-faktoru. Bylo ukázáno, že mutace prp45(1-169) vede k prodloužení buněčného cyklu. V rámci diplomového projektu byl pro účely sledování dynamiky nukleozomů v kmenech S. cerevisiae zaveden systém indukované exprese značeného histonu H3. Výsledky...
|
|
|
Virulence of Bordetella pertussis from an Omics Perspective
Novák, Jakub ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Novák, Petr (oponent)
Gram-negativní aerobní kokobacilus Bordetella pertussis je jedním z nemnoha výhradně lidských patogenů a hlavním původcem respiračního onemocnění zvaného pertuse, nebo také černý kašel. Navzdory globálním vakcinačním programům představuje pertuse stále významný problém pro veřejné zdraví - ročně padne za oběť tomuto onemocnění po celém světě na sto tisíc dětí a celkové počty hlášených případů dosahují desítek milionů. Také proto je výzkumu mechanismů působení faktorů virulence bakterie B. pertussis věnována významná pozornost. Navzdory tomu však zůstává biologie interakcí této bakterie se svým lidským hostitelem z velké části neznámá nebo jen málo prozkoumaná. Evoluce, genetika a adaptace B. pertussis komplexnímu prostředí lidského nosohltanu spolu s procesy umožňujícími této bakterii obejít hostitelské obranné mechanismy, ať už vrozené, tak i získané imunity, jsou doposud jen částečně popsány a pochopeny. V tomto kontextu představují omics přístupy velmi cenné nástroje k odhalení doposud neznámých aspektů interakcí mezi hostitelem a patogenem a otevírají tak cestu detailnější analýze regulace virulence pomocí mechanistických studií. V této práci představuji výsledky tří omics projektů věnovaných biologii B. pertussis, postavených alespoň zčásti na tzv. high-throughput proteomických přístupech. V...
|
|
|
Wood impregnation
Pařil, Petr
Impregnace dřeva je jedním z nejstarších a nejčastěji používaných technik k ochraně dřeva. Toto ošetření nabízí širokou škálu ochrany v závislosti na použité impregnační látce (konzervační látce). Impregnace může dřevo učinit odolnější vůči hnilobě, méně hořlavé, rozměrově stabilnější, tvrdší, pevnější, UV stabilnější a další. Obecně má práce za cíl poskytnout nové a moderní přístupy k již známým technologiím. Experimentální část byla provedena za použití laboratorní vakuo-tlakové impregnační linky a mnoho dalších zařízení. Téměř všechny procesy a měření byli provedeny v laboratořích výzkumného centra v Útěchově. Pro výzkum byly použity různé dřeviny jako např. buk lesní (Fagus sylvatica L.) nebo topol (Populus hybrids). Patentované řešení poskytuje způsob ošetření a barvení dřeva obsahujícího třísloviny, vyznačený tím, že dřevo se impregnuje přípravkem obsahujícím nanočástice oxidů železa v množství 0,4 až 42 g/l, o průměrné velikosti částic v rozmezí 1 až 100 nm, a kapalný nosič. Impregnace může být prováděna jako tlaková impregnace s následným máčením nebo nátěrem či postřikem. Tento způsob je alternativou k čpavkování dřeva. Testy (Článek I) ukazují následující výsledky. Úprava čpavkem i nanoželezem vykazuje tmavší zbarvení dubového dřeva, intenzivnější ztmavnutí bylo pozorováno v případě ošetření nanoželezem. U neošetřeného dubu došlo k prudkému pokles světlosti po cca 25-50 hodin expozice a dalšímu postupnému zvýšení během další expozici. Tmavší plochy vytvořené reakcí tříslovin s železem nebo amoniakem zmizely po světelné expozici. V případě parametrů a * a b *, AT (úprava čpavkem) dubu je shodná s průběhem změny barvy neošetřeného dubu. Naopak se ukázalo, že u NIT (úprava nanoželezem) dubu byl dvojnásobný nárůst u obou parametrů. Barva NIT dřeva, po světelné expozici, byla více či méně ekvivalentní původní barvě AT. Zřetelné zčervenání NIT dubu může být způsobeno oxidací nevysrážených částic železa. Fungicidní účinek nanočástic mědi a stříbra proti dvěma dřevokazným houbám byly zkoumány s následujícími výsledky (Článek II). Nejvyšší hodnota příjmu látky byla pozorována u běli borovice (~ 2 kg/m3) pro obě formulace. Množství nanočástic ve dřevě se nezvyšovalo úměrně s rostoucí koncentrací, ale zvýšilo se pouze 1,5 až 2 krát. Nanočástice mědi dosahovaly průměrné vyluhovatelnosti 15 % až 35 % v závislosti na dřevině a koncentraci. Výrazně nižší vyluhovatelnost (max. 15 %) byla u běli borovice impregnované nanočásticemi stříbra o koncentraci 3 g/l. Nejvyšší fungicidní účinky (pod 5% ztráty hmoty) proti oběma testovaným houbám byly zjištěny u vzorků ošetřených nanočásticemi mědi o koncentraci 3 g/l. Nicméně, tento účinek je po testu vyluhování téměř zanedbatelný. Další výzkum by měl být zaměřen na fixaci látek ve struktuře dřeva. V této studii (Článek III) jsou zkoumány fyzikální a mechanické vlastnosti, tj., hustotní profil, pevnost v ohybu, tvrdost a navlhavost Lignamonu (i). Pro srovnání byly zkoumány vybrané vlastnosti lisovaného (pařeného) buku (ii) a neošetřeného buku (III). Lignamon vykazoval velkou variabilitu hustotního profilu ve srovnání s hustotním profilem pouze slisovaného buku. Toto je ovlivněno stupněm slisování, teplotou a vlhkostí. Modul pružnosti, tvrdost, odolnost proti navlhání a bobtnání se u Lignamonu zvyšuje ve srovnání se slisovaným bukem. Zvýšená rozměrová stabilita a nižší hygroskopicita Lignamonu jsou pravděpodobně způsobeny procesem tepelné úpravy. Další výzkum bude proveden s vlastně vyprodukovaným materiálem. Článek IV se zabývá účinkem tlakové impregnace topolového dřeva (Populus alba L.) vodnými roztoky sacharózy a chloridu sodného na jeho fyzikální vlastnosti. Nejlepších vlastností bylo dosaženo u impregnace sacharózou o koncentraci 6,25 g / 100 ml H2O. Příjem látky byl 31 kg/m3 (WPG kolem 8%). Hodnoty ASE (odolnost vůči bobtnání) dosáhly 36 % a MEE (odolnost vůči navlhavosti) byla snížena o 33 %. MW (mikrovlnná) a konvenční acetylace dřeva byla provedena s cílem určit účinnost na vlastnostech materiálu (Článek V). MW a konvenční ohřev pozitivně ovlivnily vybrané vlastnosti materiálu. Výsledky ukázaly, že nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi MW a konvenčním ohřevem; Proto, MW ohřev může být použit jako náhrada v procesu acetylace. MW výkon 2 kW a rychlost dopravníku 0,1 m/min byly optimální podmínky pro MW acetylaci. Tyto parametry procesu měli za následek 39,4 % ASE (T) a 35,2 % ASE (R) u buku a 38,0 % ASE (T) a 16,3 % ASE (R) u topolových vzorků. Tato práce poskytuje detailní pohled na acetylaci dřeva za použití MW ohřevu. Studie (Článek VI) si klade za cíl vyhodnotit fungicidní aktivitu extraktivních látek získaných z urychleného procesu extrakce (fexIKA). Výsledky ukázaly, že extraktivní látky získané z jádra akátu zvýšily trvanlivost buku z třídy 5 (netrvanlivý s průměrným hmotnostní úbytkem 43,6 %) do třídy 3 (středně odolný s průměrnou hmotnostní ztrátou 12,7 %). Výsledky posledního Článku VII jsou následující. Po impregnaci odpadními látkami a následném luhování, velké množství TT (proces tepelné úpravy) a HTC (proces hydrotermální karbonizace) roztoku bylo vyluhováno, zatímco 25 % až 40 % pyrolýzních roztoků zůstaly ve dřevě. Objemové bobtnání (při 65% relativní vzdušné vlhkosti a 20 °C) bylo sníženo z 6,5 % u neošetřeného topolu na 5 % u impregnovaných vzorků odpady z tepelného procesu (180 °C nebo 200 °C). Procesy využívající HTC odpad z Miscanthus sp. (Misc.) snížily obj. bobtnání na 3-3,5 % a 2,5 % v případě ošetření pyrolýzními látkami. Hmotnostní úbytky (po testech odolnosti) neošetřeného buku (30-35 %) a topolu (40-50 %), byly sníženy na 2 % v případě pyrolýzních látek a 4 % v případě TT úpravy.
|
host ::
RSS.